Smíš se hřát svou slávou

Lojzíci

1:Tak sedím prDý než balvan hGůř,
hlas v uších znAí jak z temných snDů,
proč šel jsem sám, nadšen a rGád,
pán rozkázAal: máš jít se prDát.
R:SmF#7íš se hřát svou slGávou, jako dřAív svět v rukou mDít,
smF#7ích nad bílou kGávou teď sklízí Aúdiv víc než táhlý stDín.
2:Co déšť mi psal na záda má,
je to už dávno, jak se zdá,
měnil bych rád, co můžu dát,
však musím dál, nesmím se vzdát.
3:Píšu ti rád a v řádcích mých
uslyšíš znít můj hořký smích,
chtěl bych tě mít víc než kdy dřív,
však úděl můj nám brání žít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:08.405+00:00
Výsledky hledání: